Na území dnešního Havířova vzniklo první železniční nádraží v roce 1910 v tehdejším Šumbarku na trati, která se stala součástí železničních tras spojujících kamenouhelné doly a umožňující distribuci vytěženého uhlí. V tomto případě se jednalo o propojení dolů v Suché s Kunčicemi poblíž tehdejší Moravské Ostravy. Tehdy vybudované a do současnosti dochované nádraží má podobu zděné a omítané jednopatrové budovy, sloužící jako železniční nádraží až do závěru 60. let, kdy jeho funkci převzalo nové železniční nádraží. Nově založený Havířov se totiž stal v roce 1955 nejmladším a dynamicky se rozvíjejícím městem tehdejšího Československa a původní nádraží přestalo dostačovat zvyšujícím se nárokům. Nová budova železničního nádraží v Havířově vznikla v letech 1964-1969 podle projektu havířovského architekta Josefa Hrejsemnou (1928-2010). Stavba výpravní budovy železniční stanice Havířov byla dokončena v červnu 1969. Havířovské železniční nádraží patří do skupiny několika budov železničních nádraží, vzniklých v souvislosti s přestavbou a rozšířením železniční sítě na Ostravsku. Tehdy byly vystavěny nové železniční budovy v Ostravě-Vítkovicích (arch. Josef Danda, 1963-1967) nebo železniční nádraží Ostrava hlavní nádraží (Lubomír Lacina a Vlasta Douša, 1966-1974) a železniční nádraží v Karviné. Budova železničního nádraží Havířov představuje komplexně pojatý a propracovaný příklad architektury bruselského stylu a to jak ve vnějším, tak i ve vnitřním – dispozičním a prostorovém utváření a včetně zpracování jednotlivých detailů. Martin Strakoš, leden 2012 |