budova nádraží


Budova železničního nádraží Havířov se pojí na své severní straně k železniční trati Ostrava – Český Těšín. Jelikož trať je umístěna na náspu, přední – jižní – část nádražní budovy je vyšší než severní část, obrácená ke zmíněné trati. 

Boční křídla jsou směrem k jihu o dvou nadzemních podlažích a samotné střední křídlo s výpravní halou je děleno do dvou podlaží ochozem v patře na severní a západní straně haly. Samotná budova železničního nádraží je tvořena hlavní hmotou – středním křídlem s výpravní halou, soustřeďující různorodé funkce dopravního terminálu a slučující trasy pohybu cestujících od vlaku a k vlakům. K této hlavní hmotě se pojí dvě boční křídla – západní křídlo a křídlo východní, sdružující obslužné prostory železniční stanice. Obě křídla mají shodný výraz, ale jsou různě rozsáhlá – západní křídlo je delší, východní výrazně kratší. Obě jsou z jižní strany o dvou nadzemních podlažích a ze severní o jednom nadzemním podlaží. Uvedené západní boční křídlo je téměř na konci dynamizováno příčně umístěnou hranolovou hmotou o třech nadzemních podlažích, směrem k jihu přesahující linii průčelí západního křídla formou konzoly na třech kovových sloupech kruhového průřezu. Boční křídla mají hranolový tvar, ploché střechy a břízolitové fasády, sokly jsou obloženy malými obdélnými štípanými kamennými obkladačkami světlé barvy. Průčelí jsou členěna obdélnými vertikálními okny s jednokřídlými výklopnými dřevěnými výplněmi. Příčný nástavec západního křídla je prolomen i dvoukřídlými obdélnými dřevěnými okny. Ze severní strany je západní křídlo prolomeno sestavou oněch jednokřídlých obdélných oken, prostřídaných prosklenými dřevěnými dveřmi, umožňujícími vstup personálu nádraží na manipulační nástupiště při výpravní budově. Směrem ke střednímu křídlu s odbavovací halou je západní křídlo prolomeno vstupní nikou. Východní křídlo je z jižní strany osazeno v úrovni obou nadzemních podlaží jednokřídlými dřevěnými výklopnými obdélnými okny a v úrovni 1. NP jedním vchodem s kovovými jednokřídlými dveřmi. Ze severní strany je prolomeno řadou sériově řazených jednokřídlých dřevěných výklopných oken. Dispozičně jsou obě křídla trojtraktová se středními spojovacími chodbami, na které navazují dvojramenná schodiště. Zařízení těchto obslužných prostor odpovídá užitkovému charakteru daných částí nádraží a je řešeno aplikací typizovaných prvků – oken, dveří, keramických dlažeb, schodišť se železobetonovými stupni a kovovým zábradlím.

Hlavní střední hmota objektu železničního nádraží obsahuje výpravní halu a přilehlé prostory, které sloužily pro doplňkové funkce dopravního terminálu (restaurace, bar, prodejny). Křídlo je modelováno jako dynamicky tvarovaný hranol s dovnitř prolomenými pultovými střechami ve tvaru V. Střecha je řešena jako systém ocelové konstrukce – jednotlivé nosníky jsou zakotveny v hlavním konstrukčním rámu v úrovni severního a jižního průčelí a s nosníkem v nejnižším bodu střechy. Hlavní nosníky jsou tak propojeny s bočními stěnami tohoto křídla, řešenými jako železobetonový vyzdívaný skelet. Na kovovém krovu jsou umístěny betonové panely, zespod s profilací (kazetování a zvlněné tvarování). Prostor
podstřeší je vybaven pochozími lávkami, sloužícími k manipulaci s osvětlovacími tělesy, umístěnými ve stropním podhledu. Prostor podstřeší je totiž zakryt stropním podhledem, vylívaným z jemného betonu do forem s ocelovým armováním, doplněným drátěnou síťkou. Podhled tak má při pohledu za haly podobu pásů rozlámaných do trojúhelníkových segmentů,
vzájemně posunutých o půl modulu. V bočních stranách jsou umístěny průduchy do podstřeší a oválné otvory pro osvětlovací tělesa. Z exteriéru jsou boční zdi středního křídla obloženy pískovcovými deskami. 

Západní zeď je v úrovni patra prolomena mírně obdélnými dřevěnými okny, dělenými do čtyř křídel. Východní zeď není prolomena okny, zato je
opatřena původním neonovým nápisem Havířov s výrazným formovým utvářením v duchu bruselského stylu. Z jižní strany obě boční zdi sbíhají šikmo před líc hlavního proskleného průčelí ve formě opěráků, v čemž se zřetelně odráží tvarování střešní krajiny haly. Hlavní jižní průčelí středního křídla s odbavovací (výpravní) halou je tvořeno prosklenou stěnou s vertikálami jednotlivých os, oddělenými kovovými liniemi. Je členěno do devíti skupin po čtyřech vertikálních osách, přičemž jednotlivé skupiny jsou odděleny ocelovými nosníky a jednotlivé osy kovovými předěly. Parter je oddělen jednou linií od vyšších částí průčelí. Obdélné tabule skla v kovových rámech jsou v jednotlivých liniích vzájemně vůči sobě posunuty o půl profilu, což vytváří pro architekturu 60. let typickou cik-cak strukturu, členící zvláště z exteriéru plochu celého průčelí. V parteru je prosklená fasáda prolomena dvěma obdélnými vstupy. V případě západního vstupu byly v 90. letech namontovány automaticky otvíravé, schematicky pojaté dveře. Zato obdélný vstup na východní straně je stále osazen třemi dvojicemi kovových prosklených dveří s původními diagonálními madly, uspořádanými do tvaru V, resp. s vrcholem nahoře. Tento vchod je kryt expresivní markýzou se zvednutými oběma konci. Na západní straně prosklené fasády je umístěno hranolové těleso hodin, jehož čtvercový ciferník je omítnut břízolitem. Zachovány zůstaly značky ciferníku, vyměněny však jsou zcela proti charakteru designu celého nádraží ručičky hodin. Původní střídmé ručičky s mírným ztenčením profilu na jejich konci byly nahrazeny kýčovitými historizujícími ručičkami. Náprava je v tomto případě více než žádoucí a samozřejmě je možná. Před prosklenou fasádou je pás zeleně a schodišť, ležící ještě na pozemku, patřícímu k objektu nádraží. Plynule však tímto nádraží přechází do přednádražního prostoru, v němž jsou jako odezva na pojetí nádraží, vymezeny črvercové a obdélné plochy s parkovou úpravou.


Martin Strakoš, leden 2012