petice proti demolici Petice byla zveřejněna na webových stránkách občanského sdružení www.peticehavirov.cz v lednu 2012 a tam také až do června 2015 elektronicky podepisována. V dubnu 2012 byla fyzicky doručena Ministerstvu kultury České republiky, Českým drahám, a.s., Statutárnímu městu Havířov a Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje v Ostravě. Do června 2015 vyjádřilo pro záchranu nádraží 4025 signatářů, z toho téměř 17% neuvedlo své bydliště. Zbylých 3345 signatářů uvedlo svou příslušnost následovně:
Oproti roku 2012 je velmi potěšující nárůst o 4% z řad občanů Havířova a nárůst signatářů z Ostravska o 2%. Na tom je vidět, že díky medializaci dopravního terminálu Havířov, se o problém zajímá stále více místních obyvatel. Nárůst podílů signatářů ze zahraničí je rovněž potěšující a ukazuje, že nádraží v Havířově není problém pouze regionální, ale díky kvalitní architektuře se o něm mluví i v zahraničí. Nízký podíl zastoupení obyvatel Havířova ukazuje na závažnost problému dopravního terminálu, který vysoce překračuje hranice regionu. Havířovští občané mají právo na důstojné cestování, ale zároveň by si měli uvědomit, že architektura, kterou se můžou právem pyšnit je na světové úrovni a že by měli bojovat o záchranu a rekonstrukci stávajícího nádraží. Mezi podepsanými osobnosti české kultury můžeme vyjmenovat například režiséry Radovana Lipuse a Olgu Sommerovou, historika Tomáše Durdíka, Rostislava Šváchu a Zdeňka Lukeše, bývalého primátora Prahy architekta Jana Kasla, děkana brněnské Fakulty architektury Josefa Chybíka a mnoho dalších. Mezi významné signatáře jsou ikony československé architektonické tvorby jako jsou prof. Ivan Ruller, prof. Emil Přikryl a prof. Jiří Suchomel. Signatářem, kterého si nesmírně vážíme, je také již zesnulý primátor Havířova pan František Chobot. Právě na tomto složení je vidět, že nádraží v Havířově není záležitosti pouze nás, ale zájem o něj je z celé republiky a jeho demolice by byla pro kulturu naší společnosti velká ztráta. |