studentské návrhy terminálu


Ve spolupráci se školami architektury vznikly návrhy na řešení dopravního terminálu v Havířově jako oponentní práce k návrhu, který prosazují společně České dráhy s městem Havířov. Studentské práce se nemohou svým propracováním a úrovní srovnávat se studii ostravského ateliéru KOHL architekti, ale jejich hlavním posláním je nabídnout varianty a především dokázat, že dopravní terminál lze vybudovat i se stávajícím objektem vlakového nádraží z 60. let akademického architekta Josefa Hrejsemnou.

Úkolem studentů bylo mimo vyřešení dopravního terminálu také navrhnout dostatečný počet parkovacích místo jak pro samotný terminál, tak i pro obyvatele sousedního věžového bytového domu. Mnozí studenti se zúčastnili workshopu, který se konal přímo v prostorách nádraží, takže získali zkušenosti z provozu samotné odbavovací haly. Měli také možnost vnímat problém dopravního řešení přednádražního prostoru, zejména pak jeho napojení na město. Pro studenty byl pobyt v řešeném místě cennou zkušenosti, kterou jistě zúročili ve svých návrzích.

Jsme přesvědčeni, že při využití institutu architektonické soutěže by vlastník i město získaly spoustu variant, ze kterých by odborná porota složená z nezávislých odborníků vybrala ten nejkvalitnější, kde by cena nebyla tím nejdůležitějším kritériem pro výběr.


 
Michaela Pekařová (4. ročník)

Studentka Katedry architektury Fakulty stavební v Ostravě navrhla velmi citlivě k řešení samotného terminálu. Do architektonicky cenné budovy z 60. let vkládala nové prvky s citem a pokorou. Nejviditelnějším zásahem je zastřešení přístupu od zastávek autobusů k nádraží lehkou ocelovou konstrukcí, čímž nedojde k narušení samotného vzhledu nádraží. Výrazná markýza původního vstupu zůstane i nadále dominantní. V řešení přednádražního prostoru se studentka inspirovala stávajícím členěním, které vhodně doplnila městským mobiliářem. Samotnou odbavovací halu pojednala jako víceúčelový prostor, kde by se mohly konat koncerty, trhy nebo výstavy. Polemizující by mohlo být obsazení atraktivních prostorů v hale skladem či trafikou, zatímco čekárna pro cestující je bez přímého denního osvětlení. Západní křídlo, dnes málo využíváno, obsadila kancelářemi podnikatelského inkubátoru. Celkově návrh působí přesvědčivě a je dokladem pečlivého přístupu studentky o věc samou. 
  

 

Radek Pinkas (5. ročník) 

Student Fakulty umění a architektury v Liberci přistoupil k problému terminálu velmi odvážlivě, když usoudil, že západní křídlo, které je využíváno jen z 30%, je zbytečné. Nahradil jej proto zcela novým objektem – dopravním terminálem. Podmínkou aktivizace je ale nové urbanistické pojení přednádražního prostoru. Ve svém návrhu prodloužil stávající podchod, který podle něj přivede lidi ze Šumbarku do nádraží a tím jej oživí. Samotný podchod rozšířil a zakřivil tak, že jeho výstup se tak dostane do prostoru před prodejnu Lidl. Samotné nástupiště autobusu bokem od odbavovací haly zastřešil velkorysou ocelovou příhradovou konstrukcí. Svým výrazem by se návrh mohl řadit mezi stavby Hi-Tech. Množství těchto ocelových konstrukcí by v našem bezpracném vnímání údržby mělo zajisté problém. Taktéž umístěním samotného terminálu k boku odbavovací budovy se povýší boční vstup a původně čelní fasáda zůstane nevyužívána. Student svůj návrh velmi přesvědčivě prezentoval na modelu. 



Josef Řezníček (6. ročník)

Diplomová práce z brněnské fakulty architektury urbanisticky řeší celý prostor kolem velké okružní křižovatky včetně přednádražního prostoru a samotného nádraží. Návrh respektuje schválený dopravní generel, který počítá s odbočkou vlakotramvaje po viaduktu na Hlavní třídu dále do centra města. Až futuristický návrh přibližuje možný budoucí stav celého místa. Přestože student v návrhu zcela potlačil samotné vlakové nádraží, zůstává jeho návrh zajímavou ukázkou možného řešení daného místa.








Vít Kolaja (2. ročník)

Návrh řešení dopravního terminálu studenta Katedry architektury Fakulty stavební v Ostravě řeší komplexně celé území vlakového nádraží. V návrhu je zapracováno podzemní parkoviště pro obyvatele bytového domu i pro návštěvníky nádraží. Podchody k nástupištím jsou prodlouženy až na Šumbark a pod kolejištěm je vytvořeno nákupní centrum. Autobusové stání je řešeno podélně před vlakovým nádražím a jeho kryté stání tvoří promenádní lávku, ze které se naskýtají doposud nepoznané pohledy na celý soubor vlakového nádraží. Lávka na jedné straně přechází do platformy sportovišť, jakožto střechy krytých stání pro osobní automobily, na druhé na nově vytvořené první nástupiště přímo u budovy vlakového nádraží.








Martin Struhala (2. ročník)

Řešení ateliérové práce studenta Katedry architektury Fakulty stavební v Ostravě vychází z potřeb vyššího počtu parkovacích stání, které umístil do podzemí pod autobusové stání samotného terminálu. Ten je řešen formou krytých nástupišť bokem od odbavovací haly. Dopravní řešení před vlakovým nádražím, které je vyhrazeno pouze pro autobusy, je v návrhu myšleno jako jednosměrně. Toto řešení není zcela správné, protože komplikuje a prodlužuje cestu směrem na Šumbark.










Romana Ema Pavlovská (2. ročník)

Studentka brněnské fakulty architektury řešila nejen dopravní terminál, ale především propojení přednádražního prostoru s městem. Samotné práci předcházel několikadenní workshop, kdy si studenti ujasnili urbanistické vazby a nalézali problémová místa. Studentka ve svém návrhu vyřešila přednádražní prostor s autobusovým terminálem jako sad pravidelně rozmístěných sakur, který přechází i do samotné odbavovací haly nádraží. Doplňuje ho drobnou architekturou kavárny, skateparkem a vytváří plochy pro lehký průmysl. Nezbytnou součástí jsou i vodní plochy. V dnes prázdných prostorách nádražní budovy studentka navrhuje vzdělávací centrum, 3D kinetic park nebo IQ park. Novou náplní se stává z nevyužité budovy centrum volnočasových aktivit pro široké okolí. Částečnou rekonverzí nádražní haly a přilehlých provozů studentka mění vzhled fasády pomocí profilovaných obkladů.






Luděk Šimoník (3. ročník)

Práce studenta brněnské fakulty architektury vychází z vlastních zážitků z workshopu. Za stěžejní problém si student zvolil přednádražní prostor a jeho propojení s městem i Šumbarkem. Návrh urbanistické strategie řeší využití této lokality jako spojnici obou městských částí. Vhodnou volbou funkce lze lokalitu zapojit do funkční struktury města a zvýšit tak její atraktivitu. Bokem od nádraží student navrhnul autobusový terminál s krytým nástupištěm, který doplňuje o tramvajovou smyčku, jako rychlý spoj do centra města. Parkovací stání nemá být chodci bariérou a tak jej rozděluje do třech menších. Nová zástavba v přednádražním prostoru svou orientací směřuje k městu a podporuje tak pohyb tímto směrem. Student se zabýval i přístupem na Šumbark. Ve svém návrhu ruší přebytečné koleje a zkracuje tak délku podchodu na potřebné minimum. Zbylý prostor pak parkově upravuje ve volném stoupání směrem k nákupnímu domu Lidl. Významnou změnou samotného nádraží je využití prvního nástupiště přiléhajícího k nádraží. To je přístupné i z galerie odbavovací haly, čímž podporuje služby umístěné v této jinak nevýhodné poloze. Vznik prvního nástupiště je nutností za odstraněné koleje směrem k Šumbarku. Do prostoru dopravního křídla umísťuje student podnikatelský inkubátor, který propojuje s odbavovací halou. Touto náplní se zajistí dostatečný počet strávníků pro nově vzniklou restauraci. Návrh studenta Luďka Šimoníka prezentuje vysoce precizní přístup k problému a je kvalitativně srovnatelný s prací architektonických ateliérů.