Jednou z možných variant zachování stávající budovy havířovského nádraží je minimalizování nepotřebných (dnes prázdných) prostor. Uvažuje se tedy o ubourání architektonicky bezcenného východního křídla, kde byl umístěn stravovací provoz (restaurace, buffet) a železničářské ubytovny v západním křídle. Je možné ale takto přistupovat k objektu, který byl komponován jako celek? Perlou nádraží je převýšená odbavovací hala, ale to neznamená, že postranní křídla nemají žádnou estetickou funkci a jsou zbytečná. Omyl! Vytvářejí kubickou kompozicí, která graduje v sousedním výškovém bytovém domě.
Pojďme se tedy podívat na možné varianty:
Stávající čelní pohled na nádraží (autor: Josef Hrejsemnou). Asymetricky umístěna odbavovací hala je doplněna kratším východním křídlem a delším západním. To opět asymetricky vyvažuje kolmo posazený hranol železničářské ubytovny. Stejnou hříčku můžeme najít i na samotném průčelí haly - expresívní markýza je vyvážená plošně pojatými hodinami. Této horizontální kompozicí hranolů dominuje sousední výškový bytový dům.
Varianta s ubouraným východním křídlem stravovacích provozů. Ještě přívětivé řešení, ale už ne dokonalé.
Varianta s ubouranou železničářskou ubytovnou západního křídla. Taktéž ještě přívětivé řešení, ale už ne dokonalé.
Varianta s ubouranou železničářskou ubytovnou západního křídla a s ubouraným východním křídlem stravovacích provozů. Celková hmota působí nevyváženě - přepadává na pravou stranu.
Varianta bez postranních křídel. Samotná odbavovací budova nemá k ničemu vztah a působí mohutně.
Varianta vybrána Českými dráhami pro vytvoření dopravního terminálu. Zcela chybí cenná odbavovací hala. Tato část západního křídla se má po úpravách dispozic a fasád má stát nádražím 80 tisícového města.